Již od pravěku měly ženy ve společnosti, podobně jako muži, svoji roli. Na starost měly výhradně zajištění rostlinné potravy, kdežto muži lovili maso. Protože musely mít velmi dobré znalosti ze života rostlin, staly se, podle antropologů, prvními průkopnicemi zemědělství.
Během starověku a středověku byly ve vztahu k mužům v podřízeném postavení. Vykonávaly práce především spojené s výchovou dětí a udržováním domu.
Během dvacátého století získaly ženy ve většině zemí volební právo a změněné ekonomické podmínky umožnily jejich nezávislost. Ačkoliv se většina žen stále stará o děti a domácnost, jejich role už není tak vyhraněná.
Ačkoliv se rodí méně žen než mužů, žen je v dospělé populaci více. Mají menší úmrtnost a v průměru žijí o pět let déle než muži. Způsobuje to kombinace několika faktorů:
• genetické – ženy mají dva stejné pohlavní chromozomy a proto je jejich genetická výbava odolnější
• sociologické – od žen se ve většině zemí neočekává služba v armádě
• zdravotní – ženy vedou zdravější způsob života – méně kouří a pijí alkohol, méně páchají sebevraždy
• ženský pohlavní hormon estrogen chrání ženy před onemocněním srdce a oběhového systému
V zrcadle času
V šedesátých a sedmdesátých minulého století se začíná světem šířit feministické hnutí. Jeho základní hodnotou je rovnost pohlaví před zákonem, či rovnost příležitostí, která není v praktickém životě dodržována. Obě pohlaví by měla tyto zavedené stereotypy prolamovat, sociální role zbavit jejich protikladnosti a naopak brát v úvahu společné prvky.
V současné době dochází v pozici žen a mužů k rovnováze. Důkazem jsou ženy na řídících pozicích firem, mezinárodních korporací či kandidujících na funkci prezidenta. A muži, kteří zůstávají na rodičovské dovolené, kdy se o své potomky dovedou postarat stejně kvalitně jako ženy, či pracují na pozicích zdravotních bratrů a ošetřovatelů.